Materiál souvisí s novelou devizového zákona, která zrušila zákonné omezení nákupu zemědělské půdy pro cizince. Po jednání kabinetu to uvedl premiér Petr Nečas. Novelu devizového zákona v červnu podepsal prezident Václav Klaus. Zákaz prodeje půdy cizincům si Česko vyjednalo při vstupu do EU před sedmi lety, tato výjimka přestala platit počátkem května. "Návrh zákona bude napříště umožňovat nákup státní zemědělské půdy občanům členských států EU nebo státním občanům zemí, které jsou smluvní stranou dohody o Evropském hospodářském prostoru, anebo státním občanům Švýcarské konfederace," uvedlo ministerstvo zemědělství, které novelu připravilo.
   
Novela má podle MZe rovněž zabezpečit prodej zemědělských pozemků farmářům, kteří na nich již hospodaří. Podmínkou bude, aby plocha pole činila nejméně deset hektarů a zemědělci na ní hospodařili aspoň 36 měsíců. "Cílem návrhu je také sjednotit podmínky pro převody zemědělských pozemků na zemědělské podnikatele a zamezit přednostnímu nabývání pozemků osobami, které neprovozují zemědělskou výrobu," stojí ve zprávě.
   
K návrhu novely mělo připomínky ministerstvo financí, podle kterého platí zákaz omezení pohybu kapitálu a plateb mezi státy EU a třetími zeměmi. MZe oponuje, že v tomto případě se nejedná o volný pohyb kapitálu, ale o zcela specifický režim prodeje státní půdy. MZe připomnělo, že koncepce přednostního prodeje zemědělské půdy pouze českým občanům za specifických podmínek byla schválena už v roce 1999 a nikdy nebyla zpochybněna, přičemž novela umožní nákup půdy i občanům EU. "Kdyby byla akceptována úprava dle devizového zákona, umožnilo by to zcela v rozporu s neměnnou koncepcí prodej zemědělské půdy osobám ze třetích zemí," upozornilo Mze.
   
Česko si před vstupem do EU vyjednalo na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se tak ustanovení devizového zákona nevyužívá už od předloňského května, protože smlouva o přistoupení k EU je nadřazenou právní normou. Kromě firem zahraničních majitelů, které sídlí v Česku, mohli podle výjimky zemědělskou půdu v Česku nakupovat občané EU, kteří zde nejméně tři roky žijí a hospodaří. Přes prostředníky mohou půdu získávat i ze státního Pozemkového fondu, který pozemky odstátňuje.
   
Celková výměra zemědělské půdy v ČR je 4,25 milionu hektarů. Z toho 262.000 hektarů představuje státní půda ve správě Pozemkového fondu ČR, z nichž je převoditelných 148.000 hektarů. Českým specifikem je převládající podíl zemědělců hospodařících nikoli na vlastní, ale na pronajaté půdě. Tento stav je především důsledkem kolektivizace v 50. letech minulého století.