Dnem 30. dubna 2011 končí v Německu a Rakousku sedmileté přechodné období omezující ve vymezených oborech volný pohyb pracovních sil z ČR a dalších sedmi nových členských zemích Evropské unie. České firmy tak od 1. května 2011 mohou na německém a rakouském trhu působit za stejných podmínek, jako tamní podnikatelské subjekty, tedy dodávat výrobky a služby, získávat na těchto trzích zakázky a vysílat tam své zaměstnance.

„Českým podnikatelům se nyní otevřou nové možnosti v uplatnění na rakouském či německém trhu. Volný pohyb osob, služeb, kapitálu a výrobků jsou koneckonců hodnoty, na kterých byla EU založena. Zkušenosti ukazují, že volný trh je ve svém důsledku ku prospěchu všem zemím a přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti EU jako celku,“ řekl prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.

Původní obavy starých členských zemí EU o přílišném přílivu migrantů z nových členských zemí se nakonec nepotvrdily. Řada studií a zpráv Evropské komise uvedla, že otevření trhů mělo především pozitivní dopad na ekonomiky starých členských zemí EU (EU-15) a nemělo negativní vliv na jejich pracovní trhy. Existuje jen malý počet důkazů o tom, že by pracovníci z nových členských zemí zapříčinili dramatické snížení mezd v jedné ze zemí EU-15, nebo že by tamní pracovníci přišli kvůli migrantům z nových osmi zemí EU o práci.

„Hospodářská komora ČR se v souvislosti s koncem přechodných období neobává odlivu pracovních sil z naší země. Kdo chtěl, již do zahraničí šel – zejm. do zemí, které nekladly překážky pro pohyb pracovních sil, jako např. Velká Británie, a ani v tomto případě nešlo po vstupu ČR do EU o masivní jev. Češi již tradičně nejsou příliš ochotni se stěhovat za prací, natož odjet za prací do zahraničí. Navíc poměrně málo Čechů umí německy natolik dobře, aby se mohlo bez problémů uplatnit na německém či rakouském trhu,“ okomentoval situaci prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. A doplnil: „ Hospodářská komora České republiky zároveň doufá, že se s otevřením pracovního trhu Rakouska a Německa neobjeví skryté formy protekcionismu.“

V souvislosti s koncem přechodných období registruje Hospodářská komora České republiky zvýšený zájem o informace ze strany podnikatelů, kteří se dotazují na možnosti působení na rakouském či německém trhu. Na kontaktních místech Hospodářské komory ČR v jednotlivých regionech se informují především živnostníci či drobní podnikatelé ze stavebních oborů, kterých se přechodná opatření týkala nejvíce.

Co se od 1.5. 2011 změní ?

Dnem 30. dubna 2011 končí v Německu a Rakousku sedmileté přechodné období omezující volný pohyb pracovních sil z ČR a dalších sedmi nových členských zemích Evropské unie. Přechodná období se vztahovala jen na některá, přesně vymezená odvětví, jako je např. stavebnictví, úklidové práce, nebo čištění budov, zařízení a dopravních prostředků.

Od 1. května dojde ke změně v režimu popracovních povolení, konec veškerých omezení pro podnikatele to ovšem nepřinese, neboť mnoho dalších procedur a postupů budou muset čeští podnikatelé a pracovníci dodržovat i nadále. Jde především o náležitosti týkající se sociálního a zdravotního pojištění, ohlášení vyslaných pracovníků místním úřadům, ověření kvalifikace společnosti, která zakázku provádí či dodržení pracovních podmínek zaměstnanců v zemi vyslání. Samostatnou otázku tvoří daňová problematika. České firmy budou na německém či rakouském trhu působit za stejných podmínek jako tamní podniky, tj. jejich zaměstnanci v těchto zemích příp. jimi vyslaní pracovníci musí pobírat alespoň minimální mzdy stanovené rakouskými či německými zákony.

V případě osob samostatně výdělečně činných se k 1.5. 2011 podmínky přeshraničního podnikání nemění, s výjimkou situace, kdy tento podnikatelský subjekt hodlá na rakouský či německý trh vyslat své zaměstnance.

Jak by měly firmy od 1.5. 2011 postupovat, pokud chtějí působit v Rakousku či Německu ?

Firmy, které chtějí působit na německém či rakouském trhu, by si měly především nejprve důkladně zmapovat tamní podmínky. Firmy, které se chystají do Rakouska nebo Německa vyslat své zaměstnance, musí nejdříve vyřídit formality týkající se sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Před dočasným vysláním pracovníků je nutné nechat si na příslušné správě sociálního zabezpečení vystavit formulář A1 (popř. E 101) a nezapomenout na evropský průkaz zdravotního pojištění (případně si sjednat dodatečné komerční pojištění).

Vyslaní zaměstnanci by dále s sebou měli mít doklady o hlášení kvalifikace u regulovaných činností, doklad o existenci pracovního poměru (pracovní smlouva), kopie výpisu z českého obchodního či živnostenského rejstříku, doklady o vyplacené mzdě a kopie o udělení zakázky zadavatelem. Tyto dokumenty by měly být dostupné v němčině a měly by být k dispozici v místě výkonu práce.

Je třeba počítat s tím, že i po skončení přechodných období bude Rakousko (a ve vybraných oborech také Německo) stále uplatňovat takzvanou notifikační povinnost. Před zahájením prací musí česká firma nadále zasílat notifikační formulář příslušnému úřadu – v Rakousku Ministerstvu financí, v Německu pak Spolkovému finančnímu ředitelství západ. Pokud je předmět činnosti české firmy v Rakousku nebo Německu regulován, musí ohlásit záměr vykonávat tuto činnost příslušnému uznávacímu orgánu. Okamžikem vyslání však její povinnosti nekončí. Firma totiž musí dodržovat pracovněprávní předpisy státu, kam jsou pracovníci vysíláni. Jde například o minimální mzdu – pokud pro daný obor přirozeně existuje, maximální délku pracovní doby, ochranu zdraví, bezpečnosti, hygienu při práci atd. Česká firma tak bude například v Německu vyplácet svým zaměstnancům německou minimální mzdu (za níž se nepovažují například cestovní náklady), dodržovat německou zákonnou pracovní dobu atd. Firmy si také musí hlídat povinnosti týkající se daní z příjmu, DPH, případných odvodů do takzvané dovolenkové pokladny u stavebních profesí apod.