Zatímco jedna třetina trhů nezaznamenala žádnou změnu nebo dokonce zaznamenala propad, ve většině trhů se transparentnost nadále zlepšuje, ačkoli jen mírně. Z 15 trhů, které zaznamenaly růst, bylo 9 v Evropě a 6 v Asii. Turecko vykázalo největší zlepšení a pozitivní vývoj byl rovněž dosažen v Číně, Indii, Polsku, Rumunsku, Řecku a Maďarsku. Česká republika zůstala stabilní a udržela si 24. pozici, zatímco Slovensko se zařadilo na 30. příčku a posunulo se o jedno místo nahoru. Propady v transparentnosti byly zaznamenány v Pakistánu, Kuvajtu, Venezuele, Dubaji a Bahrajnu. Ačkoli byla úroveň propadu mírná, je tato změna v transparentnosti patrná. Během posledních dvou let se průměrný růst průhlednosti (měřené v 81 zemích) propadl o polovinu ve srovnání s obdobím 2006-2008 a 2004-2006.

Jacques Gordon, globální stratég společnosti LaSalle Investment Management, řekl: „Globální index transparentnosti v oblasti nemovitostí za rok 2010 poukazuje na výrazné zpomalení růstu realitní průhlednosti za poslední dva roky. Naznačuje tak, že nedávné nepokoje na globálních finančních a realitních trzích měly vliv na tržní chování. Realitní hráči se soustředili na přežití, spíše než na další vývoj. Ty nejtransparentnější země zažily během posledních dvou let nedostatek financování a volatilitu, a to navzdory svému vysokému umístění v indexu transparentnosti. Transparentnost nezrychluje restrukturalizační procesy.“

„Transparentní nemovitosti způsobily investorům během krize problémy, protože se v rámci různých portfolií staly do určité míry méně průhlednými. Průzkum za rok 2010 poukazuje na fakt, že průhlednost úvěrových trhů v mnoha zemích zaostává za celkovou transparentností. Očekáváme, že nové zaměření na regulační a soukromou, tržně poháněnou transparentnost úvěrových realitních trhů bude jedna z hlavních reforem, která vzejde z finanční krize,“ dodal Gordon.
    
Transparentnost úvěrových trhů: K původním pěti aspektům fungování realitních trhů (tedy měření výkonnosti, tržní principy, veřejně obchodovatelné společnosti, právní a regulační prostředí, postupy uzavírání transakcí) se poprvé v indexu za rok 2010 objevují dva nové parametry realitní transparentnosti: obsáhlost dostupných dat o úvěrovém trhu komerčních nemovitostí a korektnost monitorování komerčních realitních úvěrových rizik finančními institucemi a regulátory. Tak jak je tomu u celkových dat indexu, úrovně transparentnosti úvěrových trhů se velmi liší. V mnoha rozvinutých zemích dosahuje proces regulačního dozoru poměrně vysoké úrovně, avšak úroveň dostupnosti informací o komerčních úvěrových trzích je nízká. V rozvojových zemích se oba tyto aspekty nachází na polotransparentní úrovni či níže.

Evropa vykazuje smíšenou transparentnost. Tradičně vedoucí trhy (jako Austrálie, Nový Zéland, Velká Británie, USA a Kanada) dohání hned několik evropských trhů včetně Švédska, Irska a Francie. Turecko a některé středoevropské země vykazují dobrý růst, s tím jak se jejich trhy zapojují do mezinárodního obchodu a jejich regulační a právní prostředí se sbližuje s hlavními státy EU. Ve skutečnosti, rozvinutější středoevropské země jako Polsko, Česká republika a Maďarsko nyní dohnaly opozdilce ze západní Evropy, např. Itálii, která má problémy s dalším růstem transparentnosti.

Během posledních pár indexů, zaznamenaly Polsko, Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Rumunsko zlepšení transparentnosti. Jak soukromá, tak státní sféra zaznamenala výrazný rozvoj v oblasti sbližování těchto trhů s evropskými zeměmi a přítomnost zahraničních investorů tlačí na standardizaci na mezinárodní úrovni. Ze všech aspektů, který globální index transparentnosti měří, se Česká republika zařadila mezi top 20 zemí ve dvou z nich: 7. místo jí bylo určeno v oblasti tržních principů a 17. místo v oblasti postupů uzavírání transakcí.

V Rusku a na Ukrajině se růst transparentnosti v roce 2010 zastavil, což odráží výrazný propad realitních trhů v obou zemích a velký kontrast oproti růstu zaznamenanému v roce 2008. Kevin Turpin, vedoucí oddělení průzkumu trhu pro střední a východní Evropu, Jones Lang LaSalle, uvedl: „Během posledních pár let zaznamenaly hlavní středoevropské trhy (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko) zrychlený růst transparentnosti. Jeden z hlavních faktorů, které měly na tento růst vliv, byl vstup těchto zemí do EU (2004/2008). Členství v EU mělo pozitivní vliv hned na několik parametrů, kterými se index transparentnosti zabývá. Navíc globalizace právního, finančního, bankovního a realitního sektoru způsobuje sbližování s mezinárodními standardy. V minulosti byly středoevropské trhy v hledáčku zahraničních investorů a bude tomu tak i v budoucnu. Státní i soukromé sektory se výrazně přiblížily úrovni zemí EU, co se týká transparentnosti, což bude mít vliv na růst konkurenceschopnosti tohoto regionu.“
  
Na závěr dodal Jacques Gordon: „Poslední dva roky poukazují na fakt, že zvýšená transparentnost nesnižuje rizika pro investory a nájemce. Volný přístup informací a konzistentní prosazování místních realitních zákonů nezastavili propad hodnot a nezpřístupnili finance v období jejich nedostatku. Skutečná hodnota transparentnosti je viditelná když srovnáváme jak rychle jsou trhy schopny se znovu po finanční krizi otevřít. Zájem o nemovitostní trh může nastartovat volná dostupnost informací a ochrana vlastnických práv.“