Poté, co ode dne 1. 2. 2009 mohou v Chorvatsku nakupovat nemovitosti i fyzické osoby z členských zemí EU, které tuto možnost neměly již dříve na recipročním základě, se očekával výrazný nárůst prodejů nemovitostí cizincům, spojený s růstem cen nemovitostí. Hospodářská krize ale tato očekávání popřela a usměrnila vývoj opačným směrem - prodeje cizincům i ceny nemovitostí v Chorvatsku klesají. V kombinaci s velmi nízkým daněním nemovitostí začíná vznikat zajímavá příležitost pro investory.

Podle vyjádření představitelů Chorvatské hospodářské komory a realitních kanceláří byl pokles prodejů horší než ta nejpesimističtější očekávání. Přestože neexistují oficiální statistiky, odhady hovoří o tom, že v roce 2007 bylo cizincům prodáno cca 15 000 nemovitostí na pobřeží, a to jak fyzickým osobám, tak za tímto účelem založeným právnickým osobám. Přestože neexistuje evidence, která by rozlišovala, kdo z nových vlastníků je cizinec, průzkumy mezi realitními agenty hovoří o tom, že letos budou čísla proti roku 2007 poloviční. Příčinou je zcela jistě hospodářská krize, která způsobila, že nákup vedlejšího bydlení je pro Evropany v tuto chvíli zbytnou záležitostí.

Tomuto trendu odpovídá i vývoj cen nemovitostí na pobřeží. Podle údajů CentraNekretnina zaznamenaly v srpnu v porovnání se srpnem 2008 pád o 4 %. Průměrná cena čtverečního metru apartmánu na pobřeží klesla  z 2 024 € na 2 008 €/m², tedy o 0,8 %. To je ale pořád slušný výsledek v porovnání s průměrnými cenami bytů určených k celoročnímu bydlení, které meziročně klesly o 7,7 %  z 2 317 € na 2 137 €/m². O něco lépe dopadly domky s propadem o 2,8 % (z 1 609 € na 1 564 €/m²). Ceny nemovitostí se samozřejmě velmi liší v závislosti na lokalitě a regionu. Obecně lze říci, že na severu Jadranu se pohybují v průměru okolo 1 931 €/m², zatímco na středním a jižním Jadranu se průměrná cena pohybuje okolo 2 273 €/m².

Nákup nemovitostí na Jadranu by se mohl stát v tuto chvíli zajímavou příležitostí ke zhodnocení volných finančních prostředků. Kromě příznivých cen a bohatého výběru nemovitostí by mohl být pozitivně vnímán i fakt, že daně z nemovitostí jsou v Chorvatsku velmi nízké (ročně se z této daně vybere jen 100 mil.HRK, což představuje 0,12 % celkového příjmu z daní) a paradoxně ani v krizové hospodářské situaci se příliš vážně neuvažuje o jejím navýšení. Vládní představitelé opírají svůj negativní postoj k tomuto typu zdanění o studie expertních týmů, které tvrdí, že s výběrem této daně by byla spojena obrovská administrativní zátěž a že není splněna základní podmínka pro spravedlivý výběr této daně, a to kvalitní popis nemovitostí a kvalitní centrální pozemkové knihy, podle kterých by bylo možno spravedlivě ocenit hodnotu nemovitostí. Daň z nemovitostí, která je v anglosaském světě pevným, spravedlivým a nezpochybnitelným pilířem příjmů veřejných rozpočtů, si tedy v Chorvatsku bude muset na své objevení ještě počkat, což jistě ocení všichni vlastníci nemovitostí v jakýchkoli komunálních, nebo parlamentních volbách.