Aktuální situace ve stavebnictví Visegrádské čtyřky
Největší meziroční pokles zaznamenalo Slovensko (leden–září 8,8 procent). Ani ostatní země ale nebyly ušetřeny. Nejnovější výsledky Českého statistického úřadu ve srovnatelném období uvádějí pokles o 2,5 procent, který způsobil především propad pozemního stavitelství.

Polské stavebnictví jako jediné stále ještě vykazuje mírný růst, nicméně i ten se výrazně zpomaluje: výsledky za období leden-září ukazují nárůst o 4,7 procent. Srovnáme-li však tyto údaje s výsledky z předchozích srovnatelných období, je zpomalení zcela zřetelné (2006: 14,4 procenta, 2007: 20,2 procenta, 2008: 15,5 procent).

Polské stavebnictví ovlivňují dva specifické faktory. Zaprvé se realizuje velké množství infrastrukturních projektů financovaných ze zdrojů EU. Zadruhé se staví v rámci příprav na EURO 2010 (fotbalové mistrovství Evropy organizované společně Polskem a Ukrajinou). Budují se například stadiony, komunikace, hotely a druhá trasa varšavského metra.

Hlavní problémy stavebních společností
Klíčovým problémem je pro nejvíce stavebních firem v ČR a SR nedostatečná poptávka. V Maďarsku považují stavební firmy za nejčastější omezení tvrdou konkurenci. Nedostatečná poptávka zaznamenala hlavní nárůst v období 2007/2008, v současné době ji stále uvádí vysoký podíl respondentů (70 procent).

Polští stavebníci zmiňují nejvíce byrokracii, vysoké náklady na práci (96 procent) a nedostatečnou poptávku (94 procent). Srovnání s výsledky z roku 2008 jasně ukazuje, že nedostatečná poptávka je nejrychleji rostoucím omezením (+33 procentních bodů oproti roku 2008).

Dalším faktorem, který byl velice často zmiňován a rychle penetroval stavební společnosti od minulého roku v ČR, SR i Polsku, jsou nedostatečné finanční zdroje (v Maďarsku tento faktor prošel největším nárůstem již v roce 2007/8, +41 procentních bodů).

Naopak omezením, které výrazně pokleslo od minulého roku, je nedostatek zkušené pracovní síly. Hlavní propad zaznamenal tento faktor na Slovensku (ze 72 procent v roce 2008 na sedm procent v 2009).

Snížily klesající zakázky vytíženost kapacit?
Nedostatek zakázek se projevil ve vytíženosti kapacit stavebních firem. Nejnižší vytížení uvádějí stavební společnosti v Maďarsku, jedná se o 74 procent (pokles ze 79 procent v roce 2008). Polské stavební společnosti uvádějí aktuální vytíženost na 77 procent (pokles z 80 procent o rok dříve). Slovenské společnosti uvádějí vytíženost mírně vyšší 78 procent, nicméně meziročně zaznamenaly největší snížení ze všech čtyř zemí (92 procent o rok dříve). V České republice se podle aktuálních údajů jedná o 84 procent (89 procent v 2008).

Představitelé stavebních firem také hodnotili (na stupnici 1 až 10 max.) transparentnost tendrů, kterých se jejich firma účastnila. Výsledky ukazují, že v ČR, SR a Maďarsku je situace podobná. S výjimkou Maďarska hodnotí stavební společnosti celkově lépe transparentnost veřejných výběrových řízení oproti výběrovým řízením financovaným ze soukromých zdrojů (ČR, veřejné vs. soukromé: 5,6 vs. 5,3; SR: 6,3 vs. 5,6; Maďarsko: 5,0 vs. 5,6; Polsko 2008: 5,2 vs. 4,4).

Společnosti v ČR dále uvádějí, že mají v současné době nasmlouvány zakázky v průměru na šest, v Polsku sedm měsíců dopředu. Variabilita v rámci vzorku (délka trvání smluv u jednotlivých společností) je však v Polsku vyšší, což je dáno výrazným množstvím zmíněných dlouhodobých projektů na jedné straně, ale také množstvím krátkodobých/menších projektů na straně druhé. Údaje za Slovensko a Maďarsko budou dostupné v příštích výzkumech.

Jak získávají své zakázky?
Pro získávání zakázek využívají společnosti v České republice v průměru tři způsoby, na Slovensku dva až tři a v Maďarsku jde o tři až čtyři způsoby (data za Polsko za rok 2009 nejsou dostupná, v roce 2008 se jednalo o tři způsoby). Ve srovnání s předchozím rokem zde vzrostl počet využívaných způsobů. Jedním z hlavních důvodů je omezený počet dostupných zakázek na trhu – to vede firmy k tomu, aby využívaly více způsobů, jak získat co nejvíce zakázek.

Nejčastěji uváděným způsobem získávání stavebních zakázek jsou ve všech zmíněných zemích osobní kontakty (ČR: 85 procent respondentů, SR: 84 procent, HU: 100 procent, PL 2008: 92 procent respondentů). Ve srovnání s předchozím rokem vzrostl jak v ČR, tak i SR a HU podíl stavebních firem, které tento způsob využívají. Dalšími uváděnými způsoby jsou dlouhodobé rámcové smlouvy, přímá poptávka zákazníků a tendry.

Transparentnost tendrů nevykazuje velké rozdíly, oblast úplatků a porušování řízení rizik však ano.

Situace je do jisté míry odlišná v tom, jaké mají stavební firmy zkušenosti s korupcí. Největší podíl firem, které uvádějí, že nebyly požádány o úplatek, je v Maďarsku 60 procent, v České republice 59 procent. Naopak nejmenší podíl takových firem je na Slovensku (42 procent), kde ale došlo meziročně k viditelnému poklesu (z 72 procent v roce 2008). Srovnání s Polskem je možné pouze na základě výsledků výzkumu z roku 2008, kdy je vykazován stav, který se blíží zkušenostem slovenských stavebních firem (47 procent respondentů).

U porušování vlastního řízení rizik jsou rozdíly patrnější. Nejméně často dochází k porušování v České republice a Maďarsku (porušení shodně potvrzuje 43 procent respondentů), s odstupem pak následuje Slovensko (56 procent respondentů) a nejčastější porušování svého řízení rizik uvádějí firmy v Polsku (2008 – 67 procent respondentů).

Výhled do budoucna
Klíčovým faktorem, který bude mít rozhodující vliv na budoucnost stavebních firem a na kterém se shodují respondenti jak v ČR (94 procent), SR (91 procent) a Maďarska (90 procent), jsou vývoj a změny v poptávce zákazníků.

Prioritou pro období 2009-2010, kterou uvádí největší podíl firem na Slovensku (62 procent) a v Maďarsku (57 procent), je investovat do navazování kontaktů a seznamování (51 procent v ČR). V České republice o něco častěji zmiňují stavební společnosti inovaci své nabídky (61 procent).

České (100 procent) a polské stavební firmy (94) nejvíce zaměří svou pozornost v průběhu následujících dvanácti měsíců na zvýšení efektivity svého fungování. Hodnotí ji jako nejdůležitější z celého portfolia uváděných aktivit. Naopak za svoji nejnižší prioritu společnosti shodně v obou zemích označují akvizici jiné společnosti.